Před Vánoci to bylo trošku hektické. Křtila se kniha Dívka s havraními křídly, chystala jsem na domácí půdě sváteční atmosféru a dodělávala mandaly.
Jaké mandaly zase?
Inspirací pro poptávku byly tři (Pe, T, A) mandaly pro moje děti, které jsem v uplynulém roce vytiskla kamenotiskařskou technikou. Zachytila jsem v nich jedinečnost světů mých tří dětí v jejich různosti a s určitou pokorou.
Když se na mě obrátila maminka tří dětí z Moravy, nejprve to vypadalo, že jen vybereme tu správnou mandalu hotovou. Ale bylo ve všech tolik odlišnůstek („my dinosaury moc nemáme“, „škoda, že tam nejsou rybičky“ „více dočervena jako Karkulka“), že jsem nabídla vytvoření mandaly přímo na míru. Jinou technikou, pochopitelně – litografie je prima na více stejných obrázků a chvíli trvá, než se nakreslí a vytiskne, zatímco akvarel je v jednom jediném originále, zato ho mohu malovat klidně celou noc v kuse :).
Nejdůležitější ovšem bylo určit, co tedy na obrázcích pro jednotlivé děti bude. Jejich maminka mi poslala dlouhý mail, který obsahoval mnoho a mnoho laskavých popisků povah dětí, jejich idolů, zálib, zájmů, hraček a specifických popisů včetně fotek… no luxusní zadání :).
Na základě zadání jsem sestavila tři návrhy, které byly obratem schváleny, já si pořídila tři ještě-větší-než-velké bloky akvarelového papíru a hurá do toho.
Od čistého bloku ke třem obrazům
Nejprve bylo třeba rozměřit středy mandal a předkreslit si kontury. Průměr jedné mandaly je téměř 40cm, tak jsem kolem toho stolu běhala dokolečka jak čamrda (jak by řekla babička).
Stejně jako u litografie jsem použila „kopírák“, vytvořený prostým nabarvením zadní strany vzoru. Použila jsem suchý pastel šarlatové barvy, ale mohla to být jenom tuha…
Po předkreslení jsem začala voděvzdornou linkou vytahovat kontury jednotlivých prvků. Jako vždycky jsem to trošku poupravila podle momentální nálady, takže ne všechny prvky jsou stejné :).
A pak už akvarel. Zkonzultovala jsem převažující barevnost u jednotlivých dětí a začala. Od pozadí s jemným tónem až po ostře barevné detaily, které do mandal vnášejí onu dětskou hravost a přímočarost.
Radost? Radost i pro mne!
S výsledkem jsem byla průběžně spokojená, chvílemi dojatá a nakonec se mi obtížně loučilo…. ale stihly být na místě určení do Vánoc a co vím, udělaly radost jak mamince, tak obdarovaným.
Pár detailů hraček, které jsem znala z fotek:
Přeju dětem, aby jim ty obrázky v budoucnu připomínaly nejenom ty věcné a konkrétní prvky a hračky, z nichž se skládalo jejich krásné dětství, ale i maminčinu touhu a odhodlání rodičů zachytit jejich štěstí, sny a naděje na papír a uchovat jim ho v mandalách navěky.
Díky za tu krásnou práci!